Průvodce vínem – druhy bílých vín

Průvodce vínem – druhy bílých vín

Průvodce vínem – druhy bílých vín

Na celé zeměkouli se pěstuje okolo pěti tisíc odrůd vinné révy, ze kterých se vyrábí různé druhy bílých a červených vín.

Naproti tomu aktuální česká Státní odrůdová kniha z roku 2014, což je úřední seznam všech odrůd rostlin, které byly v České republice registrované, obsahuje jen nepatrný zlomek z nich. Konkrétně jde o jednatřicet moštových odrůd bílých, šestadvacet moštových odrůd červených, devět stolních odrůd a sedm podnoží.

Najdeme mezi nimi notoricky známé druhy bílých vín jako například:


Či také známé červené odrůdy jako například:
  • Svatovavřinecké,
  • Zweigeltrebe
  • a také odrůdy veřejnosti téměř neznámé. Mezi těmi můžeme jmenovat třeba Auxerrois, Erilon, Florianka, Lena, Rinot, Tristar, Vesna, Cerason, Fratava, Kofranka a další.


Ne každá odrůda se samozřejmě hodí na každou polohu, řada druhů vinné révy má své specifické požadavky na typ půdy a podloží, množství vláhy, orientaci svahu, délku slunečního svitu a další faktory. Od toho se pak může odvíjet i kvalita vína, které z dané vinice poskytne konkrétní odrůda révy.

Dělení vín podle vinařského zákona

Základní rozdělení vín podle druhu a kvality popisuje vinařský zákon České republiky. Ten dělí vína na tichá a šumivá. Kategorii tichých vín pak dále člení na víno stolní, zemské, jakostní a jakostní víno s přívlastkem.

Takzvaná přívlastková vína musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního a navíc musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

U přívlastkových vín se navíc nesmí zvyšovat cukernatost moštu. Víno s přívlastkem se podle obsahu přírodního hroznového cukru v moštu dělí na jednotlivé druhy a to:
  • kabinetní víno,
  • pozdní sběr,
  • výběr z hroznů,
  • výběr z bobulí,
  • výběr z cibéb,
  • ledové víno a
  • slámové víno.

Tichá vína se pak podle obsahu zbytkového cukru ve finálním produktu rozdělují na:
  • vína suchá (maximálně 4 gramy zbytkového cukru v litru, nebo až 9g cukru na litr, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinou vinnou je 2 gramy nebo méně) ,
  • polosuchá (vína se zbytkovým cukrem, který je větší než hodnota stanovená pro vína suchá, ale nepřesahuje 12 gramů v litru vína),
  • polosladká (12 až 45 gramů cukru na litr vína) a
  • vína sladká (nejméně 45 gramů na litr).

Vína originální certifikace - VOC

Dalším druhem vín a specifickou kategorií jsou pak Vína originální certifikace (VOC), která povolil až vinařský zákon 321 z roku 2004. Vína VOC musí odpovídat požadavkům na jakostní vína, nepodléhají ale státnímu zatřiďování. Zatřiďování vín provádí naopak samotné sdružení vinařů VOC.

Vůbec prvním apelačním systémem bylo sdružení VOC Znojmo, které první vína s emblémem VOC Znojmo vyrobilo v roce 2009. Dnes je členem sdružení VOC Znojmo sedmnáct vinařství ze Znojemské vinařské podoblasti, kteří svá apelační vína vyrábějí ze tří odrůd nejtypičtějších pro Znojemsko a to z Veltlínského zeleného, Ryzlinku rýnského a Sauvignonu.