Fabiánská zima

Fabiánská zima

19. 1. 2017, Znojmo

text: Petra Pokorná, Vinotrh.cz


„Mrzne moc. Fabiánská zima tomu, myslím, říkají,“ vyprovází mě kounický vinař a směje se startovacím kabelům v kufru mého auta, kam nakládáme víno. Fabiánská? Jak to, že jsem to ještě neslyšela?
Google jako vždy ví: „Svatý Fabián - zimy pán. Na Fabiána a Šebestiána začíná se pravá zima. O svatém Fabiánu bez kožichu ani ránu. Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama. Fabiánská zima pálí.“

Dokonalé. Tentokrát to totiž má být o počasí.


Mrazivé počasí posledních týdnů mě nutí probádat téma vlivu lednových mrazů na úrodu vína. Tak předně, tzv. Fabiánská zima opravdu existuje. Naši předkové tak označovali období kolem 20. ledna, svátku svatého Fabiána, kdy přicházely nejsilnější mrazy, až -20 °C s množstvím sněhu. Fabiánská zima byla považována za jakési vyvrcholení celé zimy.

Letmý průzkum dostupných informací (a že jich je o Fabiánské zimě na internetu opravdu hodně) dokazuje, že mrazivý leden má příznivý dopad na úrodu: „Je-li leden chladný a jasný, bude rok úrodný a krásný. Velká zima lednová dobře rok začíná.“ A hlavně: „Není-li leden teplý a deštivý, sudy vinařům naplní. Když je leden mrazivě nejostřejší, bude též rok vinařů nejplodnější.“ Pranostiky jsou tedy jednoznačně pozitivní. Naopak doložené zobecnění závislosti mezi lednovými mrazy a úrodou hroznů popř. kvalitou ročníku se mi nalézt nedaří.

Pro autenticitu průzkumu prosím vinaře v rodině, ať mě nechají nahlédnout do svých vinařských záznamů o počasí.
Hledám roky se záznamy o silných lednových mrazech a porovnávám s obecně známým hodnocením ročníků:

2010: leden až -23 °C a nejvíc sněhu za posledních 36 let, až 35 cm (pořád jsme na Znojemsku :)  /  dobrý ročník
2006: leden až -20 °C, sníh, dlouhá silná zima, podzim suchý a teplý, průměrná cukernatost 23 °NM  /  vynikající ročník
2003: leden až -20 °C, sníh, teplé a suché léto, průměrná cukernatost 21 °NM  /  vynikající ročník
1991: leden až -20 °C, suché září  /  vynikající ročník

Zápisky vedou až do roku 1980. Více než lednové mrazy v nich ale dál nacházím spíš zprávy o teplých létech a deštivých podzimech. Nepříjemně naopak mrazí ze zápisů: 1997 – žádná sklizeň hroznů, všechno pomrzlo (pozor, obecně 1997 hodnocen jako vynikající ročník) nebo 1993 – dvě vlny mrazů, v únoru až -18 °C, vinohrady pomrzly, réva raší jenom ze spodu (1993 taktéž obecně hodnocen jako vynikající ročník). Dobrého po málu. Pranostiky nelžou.
Soudím, že nás čeká mimořádný ročník.

Báječná, nenahraditelná studnice zaručených informací jsou tyhle zápisky malých vinařů. Měla bych si to nějak ofotit, minimálně k počasí bychom se mohli vracet. A nejen k němu. Zatímco táta nezapře vystudovaného chemika a jeho vinařské zápisy zdobí množství propočtů a exaktních ukazatelů, strejdovy zápisky jsou proloženy větami typu: 1995 – Jaroslavické vinobraní, ztratilo se mi pět skleniček, 2003 – krtek naryl 12 kýblů hlíny nebo 1999 - přechutnali jsme se švagry ročník 1992 ... konec zápisu je nečitelný :-)). To je materiál!
 
Zítra si každopádně nezapomeňte čepice, rukavice a startovací kabely. Zbytek si řekneme v září.