Sociální sítě na špačky

Sociální sítě na špačky

Sociální sítě na špačky

9. 9. 2016, Znojmo

text: Petra Pokorná, Vinotrh.cz


„Vinař v nažehlené košili není vinař nebo krade,“ mávne rukou šaldorfský vinař směrem k nablýskanému autu projíždějícímu v horkém zářijovém poledni vesnicí.

Netuším, čí to je auto, ale tuším, co tím chce říct. Vinařka nejsem, přesto se mi ráno nažehlená košile lepí naráz k tělu ještě víc a nenápadně si posunuji hlouběji pod paži včerejší číslo českého Forbesu, ve kterém doufám nalézt návod, jak prodávat znojemská vína přes sociální sítě. A nevypadat jako kravaťák nebo zloděj.


Rozhodli jsme se na Vinotrh.cz, kulantně řečeno, věnovat více prostoru znojemským vínům na Facebooku. Mělo by to vypuknout příští týden a mnou cloumá hromada pochybností, co tento krok vůbec znamená. Zatím jsem si nevšimla mnoha prodejců domácích, natož výhradně regionálních vín, který by volil tento způsob propagace. Kovaná fanynka Facebooku nadto vůbec nejsem, ale to byste možná koukali, kolik nás takových ještě je.

Zato jsem si za poslední dva roky dobře všimla, že e-shopy s vínem nejrůznějšího původu rostou jako houby po dešti. Když na mě nedávno vyskočil na Centrum.cz reklamní banner s vinným e-shopem Hospodářských novin, vystřídal můj obvyklý OMG pocit nezastíraný WTF údiv. Pak se v tom vyznejte.

Přála bych si, aby ta naše vína mohla v klidu zrát v tichu znojemských sklepů a ne exhibovat na sociálních sítích. Ale ještě víc bych si přála, abyste o nich věděli až v poslední vesnici na druhé straně republiky … takže Facebook, dobrá.

Takže se poučit, jak to ten @leosmares doprčic dělá, že se vyprodají všechny šlehačko-hračky během týdne a já mu věřila, jak si pěkně hraje se svými chlapci. Dnes večer k tomu hodlám položit na oltář poznávání sociálních sítí oběť nejvyšší a shlédnu na You-Tube nějaké video od Jirky Krále. Taky už jsem měla na Instagramu Vinotrh.cz asi 28 sekund krásný video, jak mi ve dřezu vybuchla PETka s burčákem (jasně, že jsem to měla utažený). Pak jsem si všimla, že ten dřez nebyl po večeři umytej a video bylo ve vteřině smazaný. Nejde nahrát znovu, síť s tím má unexpected issue. Zjevně k tomu potřebuju ještě koule jako Leoš Mareš a Jirka Král dohromady.

Z druhé strany, na Instagramu sleduji stovky lidí ve víně po celém světě. A je to inspirativní a vzrušující a návykové. Možná proto, že mi nic nechtějí až tak nutně prodat. Celý ten balanc na hraně přenosu komerčních a nekomerčních informací na sociálních sítích mě vlastně baví a zajímá.

(Proná)sleduji exceletní Madeline Puckette na @winefolly,  přespolní @winerysonberk, @vinarstvigotberg či @gala_vinarstvi po pálavsku o krok dopředu, obdivuji trojgenerační australský kolos @leanne.debortoli. Když zašumí mí vinařští kolegové obdivem nad jménem Dominika je @dominikacernohorska na mém seznamu, kde žen ve víně není málo. Cítím zdravou soutěživost, že @navajn postuje fotky z degustace, kterou jsem nestihla.  Nabíjí mě virtuální energie míst, která miluju a tak hltám každý post od @ryanscottwine nebo @rusackvineyards.

Jasně, tradiční moravský vinař (rozuměj autentická předloha postavy, kterou ztvárňuje v primáckých Vinařích pan Postránecký) by sociální sítě používal jen tehdy, pokud by odháněly špačky. My ostatní v tom klidně můžeme jet a brát to s lehkostí.


Ani odpoledne horko nepolevuje. Na září je opravdu hic. Přesně za týden ožije Znojmo davy návštěvníků Znojemského historického vinobraní. Zatím je klid, který ruší maximálně bzučení vos a štěbetání špačků, kteří útočí na sladce zrající hrozny. Ze zamyšlení nad sociálními sítěmi mě vytrhává snaživý hlas s dolnorakouským přízvukem: „Tópry ten, ja potšebovat nejaky bytleni pro ten šnaps …“ (?) Trvá pár vteřin, než mi to dojde a s konečnou platností mě opouští vážná nálada. „Prodejna vinařských potřeb je vedle,“ směju se. To nevymyslíš :-)