Barikové víno / Barrique víno

Barikové víno / Barrique víno

Barikové víno / Barrique víno

Co je to barikové, nebo jiným slovem barikované víno?

Principem výroby je uložení vína, nejčastěji červeného, minimálně po dobu tří měsíců ve speciálních dubových sudech obvykle o objemu 225 litrů, může být i poněkud menší či naopak větší, ale nikdy přes 250 litrů. Za tuto dobu získají vína specifickou chuť, která záleží na materiálu, výrobě sudu a délce uložení vína.

Bariková vína získají nejčastěji vanilkovou příchuť, může být však i chuť hořké čokolády, skořice, karamelu, mohou mít kouřový nádech, cedrové aroma, chuť silně pražené kávy a další širokou škálu chutí.


Bariková (z francouzského barrique) vína mají své zastánce, kteří na ně nedají dopustit a na druhé straně odpůrce, kteří tvrdí, že vína, která prošla barikovými sudy, ztrácejí svůj odrůdový charakter. Pravda bývá obvykle někde uprostřed.

Barikové sudy alfou a omegou barikování

Barikové sudy se vyrábějí z vyzrálého dubového dřeva (obvykle z amerického bílého dubu či evropského dubu letního či zimního, případně kavkazského). Výroba sudů se nedá uspěchat, pořezané dřevo se musí nechat vyzrát a teprve po několika letech z něj bednáři začnou vyrábět sudy. Dubové dřevo má potenciál předávat vínu specifické aroma. Intenzita se ještě výrazně zvýší, když se sudy zevnitř ještě opálí. Je to velká věda a výrobci si přesnou technologii chrání. Sudy se vypalují dřevěným uhlím od mírného až po silné vypálení, kdy se ve vnitřní straně sudu vytvoří opálená vrstvička.

Tepelnou úpravou vnitřku sudu vznikají z jednotlivých složek dřeva nové látky, které se pak podílí na výsledné chuti vyrobeného vína. Nebudeme zacházet do detailů, to je spíše záležitostí biochemiků. Pro střední vypálení sudů je charakteristické oblíbené vanilkové aroma, při vyšších teplotách vypalovaného sudu získá víno spíše kouřové a kávové tóny. Není bez zajímavosti, že pokud má víno málo tříslovin, sud jim je přidává a naopak při velkém množství je z vína spíše odebírá.

Barikové sudy se mohou použít jen třikrát. Při prvním naplnění má víno nejsilnější barikové aroma, které se snižuje dalšími náplněmi. Samozřejmě záleží i na době, jakou víno v barikovém sudu leží. Později mohou skutečně dobře vyrobené sudy, které mají za sebou éru barikování, sloužit jako běžný sud k zrání vína, nebo se využívají k zrání lihovin. Některé destilerie mají své dodavatele mezi vinaři a tyto sudy dodávají lihovinám zajímavé aroma.

Nebariková vína a náhražky

Použít barikový sud na výrobu vína jen třikrát, jak je povoleno, zdražuje samozřejmě cenu těchto vín. Vinaři proto hledali nějaký postup, kdy by vyrobili chuťově příbuzné nebo takřka totožné víno a při tom nemuseli používat drahé barikové sudy. Variantou bylo do vína vkládat spirály či chipsy z opáleného dubového dřeva, které předávaly vínu obdobné tóny jako barikové sudy. Použití náhrad, například opálených dubových chipsů, které se nechají ve víně po určitou dobu působit, víno obdobné chuti výrazně zlevní. Taková vína se však nemohou nazývat bariková.

Barikovat se mohou jak červená, tak i bílá vína. Nejčastěji se tato metoda používá u vín červených, za nejvhodnější odrůdu se pro barikování považuje Cabernet Sauvignon a Merlot. To však neznamená, že se nemohou barikovat i jiné odrůdy.
Jak přistoupit k barikovému vínu, záleží na každém konzumentovi. Velcí vinaři, kteří mají ve svém portfóliu širší škálu barikovaných vín, pořádají degustace, na které připraví několik druhů vín, která jsou lehce, středně i silně barikovaná a pro srovnání ještě nabídnou stejné nebarikované víno. Zákazník se pak může lépe rozhodnout, co je mu nejvíce chutná a pro jaké víno sáhnout.