Druhy vína

Druhy vína

Podle čeho vína dělíme?

Víno lze dělit z mnoha hledisek. Nejzákladnější dělení existuje podle:
           •  barvy
           •  sladkosti
           •  cukernatosti
           •  aroma
           •  obsahu alkoholu
           •  obsahu oxidu uhličitého

Barva

Podle barvy rozeznáváme vína bílá, červená, růžová a oranžová. Růžová vznikají z modrých odrůd, kdy se nechá rmut krátce naležet a následně se lisuje. Podle délky naležení jsou vína narůžovělá až tmavorůžová, popřípadě meruňkových odstínů. Samostatnou kapitolou jsou klarety, bílá vína vyrobená z modrých hroznů. U nich nesmí docházet k naležení, hrozny se po sklizni okamžitě lisují a výsledné víno je bílé, popřípadě s určitým odstínem. K oběma druhům - růžovým a klaretům - se nemohou používat modré odrůdy - tzv. barvířky, které mají barvivo již v dužnině hroznů. U růžových a červených vín se barvivo uvolňuje ze slupek a čím déle je naleželé, tím tmavší má barvu. Dalším druhem jsou vína oranžová - v tomto případě se však jedná o vína bílá připravená speciální technologií, kdy probíhá dlouhodobá macerace na slupkách bez přídavku oxidu siřičitého. Taková vína mají tmavožlutou až měděnou barvu.

Sladkost

Podle sladkosti rozeznáváme vína suchá do 4 g cukru v litru vína (za určitých podmínek až 9 g v litru), vína polosuchá do 12 g cukru v litru vína (za určitých podmínek až 18 g v litru), vína polosladká do 45 g cukru v litru vína a vína sladká nad 45 gramů cukru v litru.

Cukernatost moštu

Zde existuje jednotka °NM, tedy stupně normovaného moštoměru. Jeden stupeň znamená 1kg přírodního cukru ve 100 litrech moštu. Jakostní vína mohou být vyráběna z hroznů pocházejících z jedné tuzemské vinařské podoblasti, musí splňovat jakostní požadavky, zatížení vinice, cukernatost musí být minimálně 15°NM a musí být zatříděna Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) jako víno odrůdové (maximálně ze tří povolených odrůd) nebo známkové. Mošt může být přislazen řepným cukrem. Jakostní víno s přívlastkem tvoří vyšší řadu, mošt nesmí být doslazován, cukernatost a množství musí být ověřeno SZPI. Rozeznáváme kabinetní (19-21°NM), pozdní sběr (21-24°NM), výběr z hroznů 24-27°NM), výběr z bobulí (nad 27°NM) výběr z cibéb (nad 32°NM) a specifická vína - ledové  a  slámové (nad 27°NM).

Aromatičnost

Některá vína  jsou hodně aromatická (například Tramín červený, Pálava, Sauvignon, Müller Thurgau a další), jiná jsou aromatická méně (např. Sylvánské zelené, Veltlínské zelené, Neuburské a další). I méně aromatická vína mohou mít výraznější aroma dané odrůdou a naopak některé aromatické odrůdy mohou o svůj buket přitít vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám v daném roce.

Množství alkoholu

Jakostní vína bez přívlastku či přívlastková kabinetní vína mají menší množství alkoholu vzhledem k nižšímu obsahu cukru v moštu. Naopak například pozdní sběry mohou mít vyšší alkohol, který by neměl ale překročit u bílých vín 13,5-14%, protože pak se stává chuť štiplavou, neharmonickou. Vyšší obsah alkoholu je akceptován u sladších aromatických vín. Samostatnou kapitolou jsou vína fortifikovaná, do nichž se přidává "tvrdý" alkohol - např. madeira, portská vína apod.

Obsah oxidu uhličitého

Podle obsahu oxidu uhličitého - vína tichá a perlivá. Tichá vína jsou všechna, která neobsahují oxid uhličitý. Je zde jedna výjimka - mladá vína ještě nějaké ty zbytky obsahují, mohou velice drobně perlit. Šampaňské, sekt, frizante, pét-nat, sycené víno již oxid uhličitý obsahují ve větším množství. Tato vína se od sebe liší obsahem oxidu uhličitého, jakým způsobem se do něj dostane a technologií. Popsat všechna tato vína je však na delší článek a není předmětem druhů vína.

Povaha

A nakonec podle toho jaká jsou - no přece dobrá, průměrná a špatná. Ta poslední vyléváme.





text: Jiří Eisenbruk, 2019
foto: archiv Vinotrh.cz


 




x