Rozdělení vín podle cukernatosti hroznů

Vína se mohou třídit podle germánského systému, kde hraje roli obsah cukru v hroznech a podle románského, kde je kladen důraz na původ hroznů.

V České republice je rozšířenější germánský systém. Hledí se na cukernatost vína (neboli obsah cukru v hroznech). Jednotka cukernatosti se udává ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM). Jeden kilogram přírodního cukru v hektolitru hroznového moštu znamená 1°NM, pokud má mošt tedy například 200 g přírodního cukru v litru objemu, má 20°NM.  

Stolní víno	Hrozny pro toto víno musí pocházet ze států Evropské unie, ale víno může být vyrobeno z libovolných hroznů. Tento druh mívá nejnižší kvalitu.
Zemské víno	Zemské víno musí být vyrobeno rovněž z tuzemských hroznů, jeho cukernatost musí být nejméně 14°NM. Při tak nízké cukernatosti se musí doslazovat. Některá zemská vína však mohou mít i vysokou cukernatost, ale nejsou zařazena mezi jakostní přívlastková, protože například odrůda hroznů, z nichž je víno vyrobeno, není uvedena v oficiální odrůdové knize. Zemská vína produkují často malí vinaři, kteří nechtějí postupovat byrokratickou zátěž úředního ověření množství a cukernatosti hroznů. Zemské víno tedy v žádném případě nemusí znamenat nižší kvalitu.
Jakostní víno	Podmínkou je použití tuzemských hroznů moštových odrůd, minimálně 15°NM, bývá uveden název vinařské oblasti, kde byly sklizeny hrozny pro výrobu vína. Produkuje se jako: odrůdové víno, které má deklarován název odrůdy, musí ji obsahovat minimálně 85% známkové víno - bývá obvykle vyrobeno ze směsi několika odrůd, ale nemusí to být pravidlem. V minulosti se jednalo obvykle o vína problematické kvality, ale to již dnes (obvykle) není pravda. Některá známková vína mají dlouhou tradici a jejich výrobci si na kvalitě zakládají. Pokud mají hrozny či mošt pod 19°NM, pak se obvykle doslazuje řepným cukrem
Jakostní víno s přívlastkem	Jakostní víno s přívlastkem se nikdy nedoslazuje. Vyrábí se z jedné moštové odrůdy, hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti. Cukernatost, množství hroznů, odrůda a původ ověřuje SZPI. Podle obsahu cukru může být: kabinetní (min. 19°NM) - lehčí příjemná vína pozdní sběr (min. 21°NM) - hrozny z pozdější sklizně, extraktivní vína výběr z hroznů (min. 24°NM) - plná a extraktivní vína, obvykle s vyšším obsahem alkoholu či vyšším obsahem cukru výběr z bobulí (min. 27°NM) - víno z hroznů, které zrály velmi dlouho, sklizeň i v listopadu, plná, extraktivní vína obvykle s vyšším obsahem alkoholu, obvykle polosladká až sladká výběr z cibéb (min. 32°NM) - vyrobeno z hroznů, které se dlouhým zráním změnily na cibéby (hrozinky). Velmi vzácná vína jsou vysoce extraktivní, sladká. ledové víno (min 27°NM, někdy i přes 40) - hrozny byly sklizeny při teplotě jak -7°C a nižší, a ještě zmrzlé vylisovány. Vína jsou extraktivní, sladká. slámové víno (min. 27°NM, někdy i přes 40) - obdobné vlastnosti jako u ledového vína, sníženého obsahu vody v hroznech se dosahuje nikoliv vymrznutím jako u ledového vína, ale sušením ve volném prostoru, na slámě či rákosu.